Naznačování je prý jako svádění. A to přesně hodláme udělat. Chceme vás trochu svést a vzbudit ve vás očekávání. Nemůžeme ještě přesně prozradit to, co se chystá a co odhalíme v červnu v Bratislavě. Ale můžeme vás seznámit se třemi tvářemi, které se na projektu budou podílet. Připravili jsme rozhovor s Alenou Kimlovou, hlavní firemní kosmetičkou a školitelkou GERnétic, Richardem Husovským, výživovým poradcem, a Václavem Círem, domovníkem Statku Břežany a fenomenálním kuchařem. Jako první se slova ujal právě Richard Husovský. V nadcházejících týdnech se můžete těšit na rozhovory s dalšími tvářemi projektu.
Jste propagátorem pravidelné konzumace zeleniny. Máte mezi ní nějaké favority?
Zelenina obecně je důležitá a zdaleka to není jen o vitamínech a minerálech. Je nenahraditelnou součástí pokrmů, pro strávníka má mnoho zásadních přínosů, čímž se podílí na udržení zdraví a vitality. Jde například o rozpustnou vlákninu, která během trávení pomáhá regulovat hladinu krevního cukru, nebo nerozpustnou vlákninu, díky níž se naše střeva pravidelně kartáčují od nestrávených zbytků potravy. Kdybych měl ale vyjmenovat několik nejoblíbenějších druhů, byly by to salát, cuketa, brokolice a mrkev.
Jak se díváte na zařazování sezónních potravin do jídelníčku?
Je podstatné, že díky sezónním druhům se zkracuje doba mezi sklizní a konzumací. Jakmile si utrhnete jablko ze stromu, sklidíte mrkev a za pár dní z ní uděláte pokrm, máte ze zeleniny i ovoce ten vůbec největší užitek. Velké firmy se snaží plodiny pěstovat tam, kde mají optimální podmínky. To pak ale znamená, že je nutné prodloužit jejich trvanlivost. Než se dostanou k zákazníkovi u nás, procestují tisíce kilometrů. Aby to plodiny vydržely, je potřeba chemické ošetření. Ovšem lokálně pěstované druhy, které od sklizně k zákazníkovi putují pár dní, takové množství chemického ošetření nepotřebují. To je výhoda, protože tělo není schopné se za pochodu učit zpracovávat a odbourávat desítky chemikálií, které jsou nově uváděny na trh. Preferuji proto sezónní zeleninu a ovoce jako lepší volbu pro zdraví. A listový salát, cuketa, brokolice a mrkev se dají snadno pěstovat i u nás, proto je mám rád. Je to běžná zelenina, která je v daném období snadno k dostání od regionálních pěstitelů.
Proč bychom v jídelníčku měli mít ideálně padesátiprocentní zastoupení zeleniny? A jak nemít výčitky, když nám to úplně nejde?
Zelenina se v současnosti dostala až na okraj talíře, kde reprezentuje takzvanou oblohu. Já si myslím, že bychom se k zelenině měli vrátit jako k základu dobrého jídla. Má to také své zdravotní důvody. Pomáhá s trávením a reguluje fyziologické procesy v těle. A nakonec bude strávník také spokojen s pokrmy, protože díky zelenině dostanou nový šmrnc. Ze dne na den se nikomu ze zeleniny udělat základ svých jídel nepodaří, proto je lepší ji zařazovat do jídelníčku postupně. A když se vám to někdy nepovede, tak si z toho nic nedělejte a snažte si zeleninou vylepšit následující pokrm.
Mohl byste jako odborník na výživu popsat, jak vypadá zlomový psychologický bod, kdy klient prozře a pochopí, co musí pro své zdraví udělat?
Člověk otevře oči tehdy, když je vážně nemocný, nebo si uvědomí, že ten, na koho hledí v zrcadle, je výsledkem toho, co dělal posledních několik let. A k tomu, aby se vyléčil, nebo začal vidět rozdíl, musí něco změnit. Aby to dokázal, potřebuje nejdřív poznat příčinu své nemoci či stávajícího stavu. Poté příčinu musí odstranit a nakonec si vybudovat nové návyky. Jamile pochopí příčinu, získá zároveň motivaci ji odstranit. K tomu potřebuje nové znalosti a dovednosti. Musí zkrátka vědět, co dělat, proč to dělat a jak to dělat. Nově dosažené výsledky za to však stojí a projeví se to i na dobrém pocitu a radosti ze života.
Za rozhovor poděkovala Kateřina Šimková
https://www.instagram.com/richardhusovsky/
https://www.facebook.com/Richard-Husovsk%C3%BD-200263676816348
Fotil David Martinek www.dnaprint.cz na Statku Břežany www.StatekBrezany.cz